Historie obce

Kobylnice, staré pojmenování Kobylníky, pochází z dob, kdy byli hojně chovány koně pod širým nebem na takzvaných „kobylích polích“. Koně zde chované náleželi biskupství a hospodářství v Žerčicích. Roku 1228 náležely Kobylnice klášteru Sv. Jiří v Praze. Roku 1295 náležela vesnice Kobylnice biskupskému zboží Žerčickému. S Žerčicemi byly Kobylnice ve svazku pod společnou vrchností až do doby, kdy obě vsi byly připojeny k panství Dobrovickému. Roku 1420 je Arcibiskup Konrád zapsal Janu z Ještěrb. Kobylnice patřily k farnosti Žerčické. Kostel sv Mikuláše v Žerčicích je připomínán jako farní r. 1384. V době husitské byl Kališníků, roku 1592 patřil církvi Evangelické, v této době zde kázal farář Vít, ještě roku 1723 kázáno zde po obojí. Po třicetileté válce fara zanikla a farnost spravovali faráři z Dobrovice. Roku 1786 znovu v Žerčicích byla zřízena lokalie a roku 1854 fara.

Školou patřily Kobylnice k Žerčicím, v 17. stoletím byly Žerčice vedle obce Rejšic jedinou venkovskou školou na panství. Škola byla nejprve jednotřídná, roku 1877 byla rozšířena o druhou třídu a roku 1892 o třídu třetí. Na cestě z Kobylnic do Žerčic bylo u Žerčic popravní místo. Z Kobylnic se pohřbívá na hřbitov do Žerčic, vystavěn r. 1904. Silnice do Žerčic stavěna roku 1907. V roce 1922 čítal celý katastr obce Kobylnice 210 hektarů 58 arů, z čehož orné půdy 160 hektarů a 81 arů. Roku 1928 byl v obci vystavěn památník padlým za 1. světové války. 1. prosince 1930 bylo při sčítání lidu napočítáno 148 obyvatel ve 32 bytech. Pomník padlým za 1.světové války. V roce 1713 měla obec 60 obyvatelů v 9 domech. V roce 1843 166 obyvatelů ve 20 domech, v roce 1890 151 obyvatelů ve 26 domech v roce 1930 147 obyvatelů v 37 domech. K obci náležela pole: Bezděkovská pole, Červenická pole, Stržní pole (rozkládaly se od panského dvora k Ledeckým gruntům, pole u strže, u lávky, u branky, na ohradě, v jámě. Humenecká pole (rozkládala se od stráně Karlovecké ke vsi – pod strání, v Karlovci u Řehnice) Roklická pole (rozkládala se od roklí k cestě ke Chválovu) Bukalovksá pole (rozkládala se od polí náležících k obci Telib, panský les Bukal) Chvalovská pole (rozkládala se od pole J. Buriána až k rybníku Židu, les Chvalov) Kobylnice byly vsí malou. Dvůr roku 1638 sešlý a choval se v něm pouze dobytek jalový, roku 1713 patřilo ke dvoru 52 polí prostředních, 96 špatných a zahrada pod 4 korce a u samého dvora louka Matenka. Před tím bylo při dvoře více polí, jelikož krajští komisaři roku 1735 rozhodli a vrchnost 125 korců ke třem gruntům podstoupila. Počátkem 17. století byly zde dva selské grunty a 6 chalupnických. Jeden statek Kryštofa Neumanna a druhý Adama Duchka, od roku 1639 byly po válce zcela zpustlé a chalupa Jakuba Kubelky roku 1642 srovnána se zemí. Duchek a Kubelka ze vsi zcela zmizeli. Živnosti a jejich pusté grunty dostali až po třiceti letech nový hospodáři zároveň s gruntem Neumannovým. Do konce 18. století přibylo 7 nových popisných čísel, tedy zde bylo 15 popisných čísel.

Poznámka: Materiál čerpán z kroniky obce Kobylnice – Kronika založena roku 1922 Podklady připravili: Lucie Šiftova a Matěj Šifta.

II. světová válka

Poprvé v roce 1942 přichází ves Kobylnice do přímého styku s německými vojáky. Již v zimě roku 1941 byly vyklízeny všechny větší budovy v sousední obci Žerčice k ubytování a odpočinku německé armády (škola, hostince a prázné byty v obci), když vojákům docházely zásoby jídla začali potraviny nakupovat v Kobylnicích – tak poprvé přišla naše obec do styku s německými vojáky. V naší obci se ukrývali 2 ruští zajatci, 14 dní, uprchlí při transportu, v lese v roklích se ukrývali další tři a ve stodole u Cholenských přenocovali další dva zajatci až od Irkutska. I v dalších chalupách přenocovali nějací zajatci, kolik jich bylo, to není známo, neboť v té době se o tom moc nemluvilo.

5. května 1945, kdy pražské rádiové stanice, žádali o pomoc a vybízeli k zřízení revolučních výborů byl i v obci zřízen revoluční výbor, byly zřízeny hlídky a rozestaveny okolo obce, hlídky byly prozatímně opatřené loveckými puškami a dvěmi pistolemi. Spojky udržovaly kontakt s Žerčicemi, kam byly podávány rozkazy ze Března, kde bylo hlavní vojenské vedení. V neděli 6. května Kobylnice obdržely zprávu že budou obsazeny Ledce, kde mají němci ubytováno asi 150 vojáků, k hlídání velkého muničního skladu, který byl v lesích od Prodašic k Tuchomu, k Rožďalovicím a zpátky na Seletickou křižovatku a na Prodašice. O pomoc osvobodit Ledce ves žádali Ujkovice, Kobylnické stanoviště bylo v hájovně Karlovec. V 5 hodin odpoledne vyrazili skoro všichni muži z Kobylnic na pomoc Ledcům, u dráhy se spojili s Žerčickým mužstvem. Do Ledců dorazili pozdě, Němce již odzbrojili partyzáni z Jabkenic. Naložili je na cestě z Ledců do Prodašic do auta a byli vezeni do tábora v Jabkenicích. 7. května přišla nová křižovatka Ledce, Ujkovice, Prodašice zpráva, že němci vezení do Jabkenic, museli být vráceny do Ledců,jeden z mnoha pamántíčků padlým neboť se s nimi havarovalo auto, které je odváželo.Při transportu zpět zřejmě jeden vězen uprchl, nebo měli Němci ukrytou vysílačku v Ledcké škole, zavolali pomoc, ta se stala mnohým osudnou. Ráno přihájovna v Karlovci transportu zajatců do Prodašic, na křižovatce u Ujkovic, vyjel oproti koleně tank, Němcům na pomoc, všichni průvodci byli postříleni.škola v Ledcích Němci vesnici znovu obklíčili. Vesnici přišli na pomoc okolní vsi Loučen, Dobrovice, Bousov, Sobotka i Mladá Boleslav, přestřelka trvala od 9 hodin až přes poledne. Po poledni Němci s velkými ztrátami vyklidili Ledce. Kolem vesnice Ledce našlo smrt 34 Českých muži 3 Chorvati, a 1 Řek, kteří se přidali k partizánům.

Foto
Foto
Foto
Foto
Foto